"Mládež je třeba brát vážněji" - v rozhovoru výzkumnice transformace Franziska Stölzel

"Mládež je třeba brát vážněji" - v rozhovoru výzkumnice transformace Franziska Stölzel

 "Mládež je třeba brát vážněji" - v rozhovoru výzkumnice transformace Franziska Stölzel

Když se trochu podíváte na strukturální vývoj a (akademické) diskuse kolem vyřazování uhlí v Lužici, nemůžete to přeskočit. Franziska Stölzel je jednou z mladých žen, které se profesně i soukromě věnují Lužici. Pochází z Weißwasser - a žije tam znovu.

Franziska vystudovala Management of Social Change na HSZG, pracovala na univerzitě v Grazu (AT) ve výzkumném projektu pro evropské uhelné regiony a cestovala po světě. Nyní je kontaktní osobou pro celostátní média, zejména pokud jde o sociální výzvy, kterým náš region čelí.

Franziska například pro Die Zeit , proč mladí lidé, zejména vzdělané ženy, opouštějí region a neplánují se vrátit. Ale také vysvětluje strukturální změny studentům a zkoumá a vyučuje mezinárodně z uhelných regionů ao nich. Dobré důvody, proč ji požádat o rozhovor pro náš blog plusmimus.com!

Franzisko, proč je tak málo jako ty – nebo jinak řečeno: jaké rámcové podmínky se musí změnit podle stavu vašeho výzkumu, aby mladí lidé chtěli utvářet svou budoucnost v Lužici?

Lužice a další východoněmecké regiony mají jeden z nejvyšších průměrných věků v Evropě. Ubývá mladých lidí, kteří se mohou zapojit. Navíc jsou zde velké vzdálenosti a malá mobilita, což není pro mladé lidi nijak zvlášť atraktivní. (Pozn. redakce: i zde pracujeme na vylepšení!) Za největší výzvu však vidím to, že mladí lidé, jejich vizionářské nápady a inovativní nápady se v našem stárnoucím regionu neberou vážně. To je často od malička obírá o nadšení pro vlastní kreativitu a velké myšlení. To je škoda – každý se musíme zamyslet nad sebou.

Budete pracovat a zkoumat s mezinárodními univerzitami a studenty na téma transformace během nebo po vyřazení uhlí. Je něco, co děláme (zvláště) dobře?

Práce aktérů občanské společnosti je vzorem pro mnoho partnerů v jiných zemích. Lidé často vytvořili skvělé věci ze svých vlastních vizí a jen s několika rukama. Někdy to trvalo desítky let, někdy jen měsíce. Oceňuji, že na místech, jako je Společensko-kulturní centrum ve Weißwasseru , Císařská pošta v Radduschi nebo naše ženská síť F jako v Kraftu .

Je něco, co bychom se mohli naučit nebo přijmout od jiných regionů s postupným vyřazováním uhlí?

Samozřejmě se můžeme hodně naučit od ostatních hráčů uhlí. Často je pro mě úžasné, že se často bavíme o uhelných dělnících, ale ne s nimi. Známe starosti a potřeby, ale téměř neexistují podporované programy, ve kterých bychom se my, od stážistů po seniory, dostali do konverzace, tedy s lidmi, kterých se odchod přímo týká.

Máte konkrétní příklad, jak to udělat lépe?

Ano – například v Kolumbii organizace oslovují zaměstnance přímo a organizují vzájemné výměny. Na své poslední přednášce jsem vysvětloval náš kurz v Německu kolumbijským uhelným dělníkům a jejich otázka zněla: „Jak často mluvíte s lidmi, kteří pracují v povrchových dolech nebo elektrárnách?“ Znovu mi bylo jasné a musel jsem říct to jasně: Vůbec ne! Bylo to pro mě velmi nepříjemné a věděl jsem, že to musím změnit.

Jste zapojeni do sítě „F wie Kraft“ . Jak se tam mohou ženy zapojit, jak si lze představit tuto „lobby práci pro ženy“?

„F wie Kraft“ se stala otevřenou a nyní poměrně velkou sítí. Jsem si jistá, že každá žena, která má zájem naladit se na online stůl štamgastů, tam bude i podruhé. Všichni oceňujeme ten rámec spojenců, toho ducha, když jsme na stejné věci. To nás spojuje a posiluje.

Opravdu potřebujeme „genderový rozpočet“ ve strukturálních změnách, jak říká Dr. Julia Gabler , zástupkyně profesora v kurzu Management sociálních změn na Vysoké škole aplikovaných věd v Zittau/Görlitz, požaduje?

Nedostatek žen ve východním Německu je větší než v regionech severního pólu Evropy. Ženy na manažerských/vedoucích pozicích téměř nemáme. Máme vysokou míru emigrace, zejména mladých, kvalifikovaných žen. Žijeme v systému, ve kterém se ženy starají o rodinu vedle zaměstnání a my (mladé) ženy rozhodně nerozhodujeme za Lužici. Nevýhody jsou tak závažné, že už dávno měl existovat genderový rozpočet. Všichni těžíme ze silných a nezávislých žen. Můžete to velmi jasně vidět na těch, kteří již hodně dosáhli a dosahují každý den. Genderový rozpočet však není jen pro ženy nebo dívky. Z Lužice odcházejí i dobře vycvičení muži.

Jaká jsou vaše osobní přání a cíle – a co máte pro Lausitz?

Mým největším přáním by bylo, aby postupné vyřazování uhlí a strukturální změny byly transparentní V současné době máme malý přehled o skutečných orgánech, které rozhodují o enormních sumách peněz z daní. Očekávám také více finančních prostředků pro občanskou společnost a rozmanitost v přechodu. Nejen, že musíme zavést energetickou transformaci, musíme také bojovat proti nárůstu populismu a radikálně pravicového myšlení. Nyní je v našich rukou utvářet naši budoucnost. Máme odpovědnost předat štafetu budoucím generacím pro novou fázi transformace. Doufám, že tento je pozitivnější než ten, který má moje generace.

Děkuji moc za rozhovor. Těšíme se, že si brzy přečteme více o vašem výzkumu a vašem pohledu na aktuální vývoj.

Máte, milí čtenáři, nápady pro rozvoj naší vlasti? Požadavky, návrhy, nápady na projekty nebo kritika?

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamovacími roboty! Pro zobrazení musí být zapnutý JavaScript.

Pokud se chcete inspirovat naživo od Franzisky Stölzel a chcete se dozvědět o skvělém projektu (který podporuje i ENO), můžete ji ve čtvrtek 8. září zažít naživo v synagoze Görlitz. Tam od 18:30 představí Franziska a další zástupci koncept Výzkumného centra budov LAB pro Lužici.

Foto: Tine Jurtz

0 z 5 - 0 hodnocení
Děkujeme za hodnocení tohoto příspěvku.

Rychlé odkazy

otisk 

ochrana dat

Kontakt

 

 

 

Logo ENO


Neocenitelný country blog je produktem ENO mbH

© 2024, Development Company Niederschlesische Oberlausitz mbH

Vyhledávání