strukturální vývoj

Ahoj!

Dnes se věnujeme současnému stavu vědy, která je pro náš region obzvláště důležitá: renaturaci post-těžební krajiny.

G20 Global Land Initiative ( GLI ) a Univerzita Spojených národů ( UNU-FLORES ) nedávno společně pořádaly čtyřdenní workshop mimo jiné ve Weißwasser, který poskytl ucelený přehled obnovy krajiny po těžbě. O závěrech workshopu, kterého se zúčastnilo přes 40 mezinárodních výzkumníků, jsme hovořili se sociální vědkyní Franziskou Stölzel

Ahoj Franziska! O jakých významných výzvách a příležitostech obnovy krajiny se diskutovalo během workshopu Obnova krajiny po těžbě a jak je lze řešit na mezinárodní úrovni?

Franziska Stölzel: Těžištěm našeho workshopu byl výzkum vztahu zdrojů – výzkumná oblast našeho institutu na Univerzitě OSN – Institut pro integrovaný tok materiálů a řízení zdrojů (UNU-FLORES). Pozornost byla proto zaměřena na interakci jednotlivých zdrojů a souvisejících potřeb, ale také příležitostí pro oblasti povrchové těžby po celém světě. Byly představeny různé techniky analýzy půdy a hornin, které tvoří základ rekultivace. V návaznosti na to vědci z různých univerzit, vysokých škol a ústavů přednášeli o obnově území a jejich využití pro různé účely, jako je cestovní ruch nebo zemědělská půda.

 

Socioložka Franziska Stölzel

 

...to zní hodně teoreticky...

Franziska Stölzel: Nechyběly ani praktické příklady aplikací, jako je sběr dat pomocí dronů, možnosti vertikálního hospodaření v bývalých těžebních oblastech, bezpečné zásoby potravin a půdy – a také hospodaření s vodou po těžbě.

Velká oblast renaturace není ještě zdaleka plně prozkoumána. Technologie jde stále velkým pokrokem a ekologické požadavky rostou. Jaké inovativní restaurátorské techniky a přístupy představili odborníci během workshopu, zejména ve vztahu k integraci ekologických, technologických a sociálních aspektů?  

Franziska Stölzel: Důležitým rysem renaturovaného ekosystému je komplexní obnova biodiverzity. Přednášející na praktických příkladech vysvětlili, které rostliny se nejlépe hodí do určitých půd, jak zatopit povrchovou těžební jámu – s čím je třeba počítat, ale také jak nebezpečná tato práce může být. Simulace mohou být použity ve výzkumných laboratořích v Drážďanech a partnerských univerzitách, aby se přesně zjistilo, jaká nebezpečí sesuvy půdy představují a jak jim lze předcházet. Účastníky zaujaly především praktické příklady, které jsme mohli ukázat na exkurzích v Lužici, například u Bärwalder See nebo v Nochtenském parku nalezenců a také u věže na Schweren Berg ve Weißwasser. Tématický obsah jako např.

• Projekty geomonitoringu v TH Bochum
• Příklady použití dálkového průzkumu Země, dronů a nástrojů GIS (BGR)
• Příklady sanačních opatření: Haldy strusky a povrchové doly v Lichtenbergu: Přemístění blízkých skládek horniny do povrchového dolu v souladu s potenciálem tvorby kyselin společnosti Wismut GmbH
• Srovnání případových studií z Německa a dalších zemí, jako je Jižní Afrika, např. kalkulace úplných nákladů na vodní zdroje
• Řízení biologické rozmanitosti (IHI Zittau/TUD)
• Vegetace nebo biotechnologie (HTWK)

 

Bad Muskau, Weißwasser a Lausitz jsou nyní dobře známé mezinárodním výzkumníkům a poskytují příkladnou legislativu týkající se povrchové těžby a demontáže

 

Jak lze nově nabyté poznatky a zkušenosti z workshopu uplatnit v praktických aplikacích na místě, zejména ve vztahu k revitalizaci dříve degradovaných důlních prostor?

Franziska Stölzel: Pro většinu aktérů z globálního jihu je na Německu jedinečné to, že existují právní předpisy . Ty stanoví, že při plánování povrchových dolů musí být regulováno, jak lze tato místa po využití navrátit přírodě a aby byly k dispozici dostatečné zdroje (zejména peníze). Účastníky byli vědci z univerzit a jejich výzkumných institucí, další pocházeli z nevládních organizací, malých a středních firem a ministerstev. Výchozí bod pro většinu účastníků byl proto velmi odlišný. Přesto si každý může vzít svá nová zjištění s sebou do komisí, ve kterých se rozhoduje o směrnicích a projektech. Přednášky slouží jako šablony pro účastníky a mohou být dále použity. Kromě toho je mimořádně důležité vytváření sítí na příslušných akcích, protože podporuje výměnu a podporu.

Existuje nějaká ústřední otázka, která se týká všech stejně?

Franziska Stölzel: Většina lidí se zajímala o otázku zdrojů, která nebyla nikdy pořádně vyjasněna. To je obzvláště obtížné, protože další materiál musí být vysypán poté, co byl materiál odstraněn. To je pro většinu společností příliš drahé. Bylo proto důležité prodiskutovat prvotní náhled na možné právní požadavky a motivační systémy pro jejich implementaci. Jednalo se také o monitorování udržitelných procesů, které zahrnují nejen ekologické, ale i sociální složky. Na globálním jihu jsou lidé v těžebních oblastech vysídlováni a vracejí se do oblastí po úplném zničení. Účastníci byli nejen z různých zemí, ale byli také interdisciplinární a vybraní podle různých oblastí práce.

Jakou roli hraje mezinárodní spolupráce a mezioborová spolupráce při řešení globálních problémů životního prostředí, zejména v souvislosti s obnovou krajiny po těžbě? A jaký dopad to má na naši post-těžební krajinu zde v Lužici?

Franziska Stölzel: Pro nás jako pořádající instituci bylo především důležité upozornit na účastníky a jejich problémy v jejich regionech a shromáždit možné nápady pro tato místa, které pocházejí od odborníků, kteří se tématy zabývají desítky let. Důraz je samozřejmě kladen na zvážení toho, jak lze převést příklady osvědčených postupů a jaké zdroje jsou zapotřebí nebo jak je třeba je přizpůsobit regionům, které mají být obnoveny. Kromě toho je vždy nezbytná výměna na úrovni výzkumu, protože rozvoj ekosystémů zhoršují nejen problémy životního prostředí a klimatické změny, ale na globálním Jihu postihuje především lidi, kteří již nyní trpí obrovskými omezeními. Interdisciplinární týmy mohou vyvíjet inovativní řešení, která berou v úvahu komplexní aspekty obnovy životního prostředí na ekonomické, sociální a ekologické úrovni.

Německo v tom hraje důležitou roli…

Franziska Stölzel: Jelikož Německo slouží jako vzor při plánování těžebních oblastí , může být inkubátorem rámcových podmínek, které mohou být přijaty na politické a právní úrovni příslušné země. V této souvislosti vyvstala otázka o družstvech, která by mohla zlepšit přístup k finančním zdrojům a tak dále podpořit výměnu. Důležitou tematickou oblastí bylo také vyškolit pracovníky potřebné k procesu, vyškolit odborníky a odborníky z praxe na speciálních školách a orientovat se v tomto směru v učebních osnovách jiných zemí. Samozřejmě platí také hodnocení, aby bylo zaručeno efektivní plánování a implementace a bylo dále rozvíjeno.

Jaké klíčové poznatky a pohledy jste si z workshopu odnesli a jak by mohly pomoci utvářet budoucí výzkumné a akční strategie v oblasti obnovy degradované krajiny?

Vidím, že jsme v Německu hodně před ostatními zeměmi. Všichni si můžeme být jisti, že těžební oblasti využívané v Lužici budou obnovenými oblastmi, které v závislosti na nápadu získají i další ekonomické mechanismy, cestovní ruch a kulturu. Jako sociálního vědce je pro mě osobně největší otázkou opětovného použití participace obcí a obcí, která se v současné právní úpravě neobjevuje. Dopady společensky přijatelné rekultivace ploch můžeme vidět pouze při pohledu na několik menších experimentů, jako jsou ty v České republice. Na žádost občanů byla tamní skládka upravena na vyhlídku .

Děkujeme za zajímavý rozhovor - těšíme se na pokračování!

Zde naleznete další komplexní informace o úspěšné renaturaci v Lužici.

 

Fotografie: Franziska Stölzel, Tine Jurtz / Titulní foto: Skupina navštěvuje park nalezenců Nochten

Děkujeme za hodnocení tohoto příspěvku.