strukturální vývoj

Ahoj!

Jako každý pátek vám představuji nové zaměstnance pracovní skupiny Strukturální změny na ENO. Dnes je to projektový manažer Jan Marek.

Jan Marek z Liberce vystudoval politologii, veřejnou správu a sociologii na Univerzitě Karlově v Praze a rok strávil v zahraničí, než dokončil magisterské studium na Helsinské univerzitě.

Jan je od června součástí našeho inovačního týmu v pracovní skupině Structural Change. Představujeme jej zde.

Jano, už před příchodem do ENO jste se zabýval řízením inovací profesionálně. Kdy a jak jste se rozhodl na to specializovat?

Regionálnímu rozvoji jsem se věnoval už na univerzitě v Praze a také v Helsinkách . Již během studií jsem si uvědomil pro inovativní firmy zůstávají pouze regiony, které jsou inovativní Pokud bude region a jeho společnosti vždy v popředí a budou se dále krůček po krůčku rozvíjet, zvyšuje se šance, že budou ušetřeni krizí. Nejlepším příkladem toho je Nokia, město – a společnost – která mi utkvěla v paměti.

Jak to? Co se lze od tohoto malého finského města naučit v oblasti inovací?

Na konci 19. století byla v Nokii ve středním Finsku založena malá papírna. Majitelé byli zvědaví a neustále investovali do rozvoje. Proto se stali světoznámými výrobci pryžových výrobků, kabelů, pneumatik, domácích spotřebičů, rádií a mobilních telefonů, v tomto pořadí. Bez smyslu pro smysluplnost, bez zvědavosti, bez inovativního myšlení a bez nasazení talentovaných zaměstnanců by se malá továrna na papír uprostřed lesa nikdy nestala největším výrobcem mobilních telefonů.

Jak jste se dostali do inovačního týmu ENO?

S urbanistickou developerskou společností Žitava spolupracuji na česko-německých projektech zhruba rok. Tak jsem poprvé slyšel o ENO a projektech souvisejících se strukturálními změnami. O něco později jsem zjistil, že ENO hledá projektového manažera. Ucházel jsem se o místo a jsem velmi rád, že moje žádost byla úspěšná.

Vytváření přidané hodnoty je pro vás při vaší práci důležité – a tak se zapojujete i ve svém volném čase, například pro lepší rozvoj cyklostezek v Libereckém kraji. Jak byste viděl své zkušenosti s jednáním s českými úřady ve srovnání s německými úřady?

Všude úřady tikají jinak než podnikatelé nebo aktivní lidé z klubů a jiných organizací občanské společnosti. S tím se musí pracovat a je třeba se připravit na to, že s úřady vše trvá dlouho. Řekl bych, že čeští úředníci jsou ochotnější hledat nové a inovativní cesty. V Německu mi připadají procesy pro všechny jasnější a jasnější. Ale stejně vždy záleží na jednotlivých lidech a na tom, jak se k nim postavíte. Jsem toho názoru, že musíte působit pozitivně, abyste pozitivum přenesli na státní zaměstnance.

Zdá se, že velké a složité projekty vás neodrazují – máte zkušenosti s řešením dotací EU, jako zpracovatel projektů a také jako člen dozorčí rady v oblasti zdravotnictví v Libereckém kraji. Na co se v souvislosti se strukturální změnou v okrese Görlitz nejvíce těšíte?

Těším se na tvůrčí proces, až budeme společně s našimi partnery a kolegy hledat nové cesty. Region Görlitz měl v historii několikrát smůlu. A překonat tyto dané skutečnosti v horizontu několika let je skutečnou výzvou pro všechny v ENO a regionu. A na to se těším.

Existují již projekty nebo nápady, na které vás obce upozornily a na které se obzvlášť těšíte?

Jak intenzivně se novinkami zabývají i ty nejmenší obce, na mě v prvních diskuzích udělalo velký dojem. Mnoho obcí je zadluženo. Přesto nebo právě proto i výše zmínění úředníci intenzivně zvažují, jak by se to dalo dělat jinak. Jak mohou malá města znovu prosperovat. Každý ví, že nové myšlení a nové nápady jsou jedinou cestou.

Kde vidíte okres Görlitz v roce 2038, co snad budete moci říci, když se ohlédnete zpět na proces?

Doufám, že okres Görlitz bude opět mladým regionem. Kromě velkých společností existuje několik malých společností s unikátními produkty. Přál bych si také, aby obvod využíval polohu v hraničním trojúhelníku a firmy volně spolupracovaly přes hranice. K růstu regionu v roce 2038 pomůže i vlakové spojení: v Praze nebo Berlíně za 1 hodinu a 30 minut, v Drážďanech za necelých 40 minut. Ale především musíme pomalu a vytrvale pokročit v budoucnosti a zapojit občany regionu do velkého procesu strukturálních změn.